Uprostřed města poznamenaného válkou sedí starý muž obklopený knihami. Když ho mladý fotograf přijde vyfotografovat, místo snímku dostane něco mnohem cennějšího – příběh jednoho života.
Příběh o Palestině, o domově, který lze ztratit, o rodině, lásce i bolesti. O tom, jak se traumata dědí z generace na generaci a jak mohou knihy uchovávat vzpomínky, identitu i naději, když se všechno ostatní rozpadá.
Rachid Benzine napsal nenápadný, ale mimořádně silný román, který dokazuje, že i na necelých dvě stě stranách lze vyprávět příběh celého národa. Kniha nevnucuje odpovědi ani nesoudí – zve čtenáře, aby naslouchal. A možná díky tomu lépe porozuměl lidem, jejichž osudy se mohou zdát vzdálené, ale jejichž touhy jsou nám překvapivě blízké.